Neoprávněný odběr elektřiny – překvapení vlastníka?

Neoprávněným odběrem elektřiny (tzv. černým odběrem) je spotřeba bez platné smlouvy nebo mimo elektroměr, což brání správnému zaznamenání spotřeby. Kromě vysokých pokut a náhrady škody se může jednat i o trestný čin krádeže. Na co si musí dát vlastníci pronajímaných nemovitostí pozor, aby nenesli odpovědnost za škodu způsobenou černým odběrem elektřiny ze strany nájemce?

V řízení o nároku na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny se uplatní speciální úprava v energetickém zákoně. V režimu energetického zákona musí být pro založení odpovědnosti za neoprávněný odběr elektřiny splněny základní předpoklady:

a) existence odběrného místa (místo spotřeby elektřiny)

b) zjištění (existence) neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě (naplnění jedné ze skutkových podstat uvedených v § 51)

c) identifikace osoby neoprávněného odběratele (osoba škůdce, osoba povinná k náhradě škody).

Právě poslední z předpokladů je v praxi často obtížně identifikovatelný a tato problematika není dosud jasně judikatorně vyřešena. Otázkou tedy zůstává: kdo nese odpovědnost za neoprávněný odběr? Může to být i vlastník nemovitosti, který nemovitost neužívá a místo něj nemovitost užívá nájemce? Existuje pluralita škůdců?

Trable s určením neoprávněného odběratele

Odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny je založena na principu objektivní odpovědnosti. Obecně platí, že institut objektivní odpovědnosti je spojen s určitým postavením osoby v právních vztazích (vrežimu energetického zákona můžeme hovořit o právních vztazích mezi účastníky na trhu s elektřinou). Půjde zejména o osoby, které mají ve své moci možnost ovlivnit, zda protiprávní stav (neoprávněný odběr elektřiny) nastane či nikoliv a zavádí se do právní úpravy tehdy, pokud v ní nalézá své opodstatnění. Koncepce objektivní odpovědnosti pak v sobě per se zahrnuje i funkci preventivní, jejímž smyslem a účelem je motivace k předcházení společensky nežádoucích protiprávních stavů, které mají potenciál způsobit škodlivý následek.

Určení osoby neoprávněného odběratele nemusí být vždy snadné a energetický zákon samotný osobu neoprávněného odběratele blíže nedefinuje. Pouze v ust. § 51 odst. 3 uvádí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Zákon tedy presumuje odpovědnost reálného konzumenta neoprávněně odebrané elektřiny; platí ale, že určení osoby škůdce není sine qua non řízení o náhradě škody z titulu neoprávněného odběru. Pasivně legitimovanou osobou k náhradě škody může být i osoba odlišná od skutečného škůdce. Jak je to možné?

Přičitatelnost více osobám

Z již ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu víme, že za odpovědnou osobu může být považována i osoba, kterou pojí s odběrným místem určitý relevantní vztah, jímž se míní vztah věcný, obligační anebo faktický. Z rozhodovací praxe pak dále plyne jeden velmi podstatný a významný právní závěr: Odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny je přičitatelná i osobě, která elektřinu fakticky neodebrala, ale byla v postavení osoby, jež neoprávněný odběr svým jednáním ve prospěch jiných osob umožnila. Odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny tedy může v určitých případech být v plném rozsahu přičitatelná více osobám, nejen nájemci nebo faktickému konzumentovi.

Není rozhodné, zda další odpovědné osobě svědčí smluvně odběratelský vztah či nikoliv. Tzn. zda osoba, která např. neoprávněný odběr elektřiny umožnila, měla či neměla uzavřenou smlouvu o dodávkách elektřiny do dotčeného odběrného místa, případně zda ji svědčilo právní postavení vlastníka nemovitosti dotčeného odběrného místa, nájemce anebo byl její vztah k dotčenému místu jen a pouze faktický (byla faktickým pánem věci).

Odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny může být v zásadě každá osoba, kterou pojí s odběrným místem věcný, obligační či faktický vztah a neoprávněný odběr elektřiny svým jednáním umožnila (ať už jde o právní jednání aktivní anebo pasivní) bez ohledu na další okolnosti, zejména existenci smluvně-odběratelského vztahu.

Z výše uvedeného lze usuzovat, že nárok na náhradu škody z titulu neoprávněného odběru elektřiny může být uplatněn vůči více různým osobám, tzn. vůči každému, kdo svým jednáním (nejednáním) škodu způsobil a předpoklady přičitatelnosti odpovědnosti každé takové osobě musí být posuzovány z hlediska jejich naplnění samostatně.

Solidární odpovědnost

Princip solidární odpovědnosti za škodu (tj. odpovědnost více osob za škodu) a jejich společná a nerozdílná povinnost k náhradě vzniklé škody se uplatní tehdy, kdy škoda byla způsobena jednáním několika osob a jejich protiprávní jednání nebo jim přičitatelný důvod povinnosti k náhradě škody v případě objektivní odpovědnosti vedl ke vzniku jednoho škodlivého následku. Každý ze škůdců je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s ostatními škůdci, tedy věřitel je oprávněn požadovat plnění v plném rozsahu po kterémkoliv z nich a tito se mezi sebou vypořádají postupem práva podle účasti na způsobení vzniklé škody (§ 2916 občanského zákoníku).

Uplatnění uvedeného pravidla solidární odpovědnosti má své opodstatnění nejenom z důvodu nejednoznačnosti a ztížené možnosti určení konkrétní osoby neoprávněného odběratele (škůdce), ale i proto, že u neoprávněného odběru zpravidla nelze určit míru odpovědnosti jednotlivých osob, tzn. poměr jejich účasti na vzniku škodního následku, kterým je existence neoprávněného odběru elektřiny.

Domníváme se, že koncepce solidární odpovědnosti v případech vzniku škody z titulu neoprávněného odběru elektřiny by se měla typicky (nikoliv však výlučně) uplatnit tehdy, je-li neoprávněný odběr elektřiny zjištěn v odběrném místě, které je v užívání třetí osoby odlišné od vlastníka nemovitosti. Tzn. kde existuje pluralita osob, které pojí s odběrným místem věcný, obligační či faktický vztah a nelze přesně určit podíl účasti té které osoby na vzniku neoprávněného odběru elektřiny.

Vlastníci tedy mohou být teoreticky nemile překvapeni, neboť v určitém konkrétním případě mohou spoluodpovídat za škodu z neoprávněného odběru elektřiny ve své nemovitosti, i když ji reálně osobně nevyužívají.